<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>https://iks.bhu.edu.in/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Sbg_2.24_scanand</id>
	<title>Sbg 2.24 scanand - Revision history</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://iks.bhu.edu.in/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Sbg_2.24_scanand"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://iks.bhu.edu.in/index.php?title=Sbg_2.24_scanand&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-11T21:25:47Z</updated>
	<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.3</generator>
	<entry>
		<id>https://iks.bhu.edu.in/index.php?title=Sbg_2.24_scanand&amp;diff=4294&amp;oldid=prev</id>
		<title>imported&gt;Vij: Added {content_identifier} content</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://iks.bhu.edu.in/index.php?title=Sbg_2.24_scanand&amp;diff=4294&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-03T11:56:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Added {content_identifier} content&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;New page&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;Sanskrit Commentary By Sri Anandgiri&lt;br /&gt;
।।2.24।।पृथिव्यादिभूतप्रयुक्तच्छेदनाद्यर्थक्रियाभावे योग्यताभावं कारणमाह&lt;br /&gt;
यत इति।&lt;br /&gt;
पूर्वार्धमुत्तरार्धे हेतुत्वेन योजयति&lt;br /&gt;
यस्मादिति।&lt;br /&gt;
नित्यत्वादीनामन्योन्यं हेतुहेतुमद्भावं सूचयति&lt;br /&gt;
नित्यत्वादित्यादिना।&lt;br /&gt;
नच नित्यत्वं परमाणुषु व्यभिचारादसाधकं सर्वगतत्वस्येति वाच्यम्। तेषामेवाप्रामाणिकत्वेन व्यभिचारानवतारात्। न च सर्वगतत्वेऽपि विक्रियाशक्तिमत्त्वमात्मनोऽस्तीति युक्तं विभुत्वेनाभिमते नभसि तदनुपलम्भात्। न च विक्रियाशक्तिमत्त्वे स्थैर्यमास्थातुं शक्यं तथाविधस्य मृदादेरस्थिरत्वदर्शनादित्याशयेनाह&lt;br /&gt;
स्थिरत्वादिति।&lt;br /&gt;
स्वतो नित्यत्वेऽपि कारणान्नाशसंभवादुत्पत्तिरपि संभावितेति कुतश्चिरंतनत्वमित्याशङ्क्याह&lt;br /&gt;
न कारणादिति।&lt;br /&gt;
आत्मनोऽविक्रियत्वस्य न जायते म्रियते वेत्यादिना साधितत्वात्तस्यैव पुनःपुनरभिधाने पुनरुक्तिरित्याशङ्क्याह&lt;br /&gt;
नैतेषामिति।&lt;br /&gt;
अनाशङ्कनीयस्य चोद्यस्य प्रसङ्गं दर्शयति&lt;br /&gt;
यत इति।&lt;br /&gt;
अतो वेदाविनाशिनमित्यादौ शङ्क्यते पौनरुक्त्यमिति विशेषः। कथं तत्र पौनरुक्त्याशङ्का समुन्मिषति तत्राह&lt;br /&gt;
तत्रेति।&lt;br /&gt;
वेदाविनाशिनमित्यादिश्लोकः सप्तम्या परामृश्यते श्लोकशब्देन न जायते म्रियते वेत्यादिरुच्यते। नन्विह श्लोके जन्ममरणाद्यभावोऽभिलक्ष्यते वेदेत्यादौ पुनरपक्षयाद्यभावो विवक्ष्यते तत्र कथमर्थातिरेकाभावमादाय पौनरुक्त्यं चोद्यते तत्राह&lt;br /&gt;
किञ्चिदिति।&lt;br /&gt;
कथं तर्हि पौनरुक्त्यं न चोदनीयमिति मन्यसे तत्राह&lt;br /&gt;
दुर्बोधत्वादिति।&lt;br /&gt;
पुनःपुनर्विधानभेदेन वस्तु निरूपयतो भगवतोऽभिप्रायमाह&lt;br /&gt;
कथं न्विति।&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>imported&gt;Vij</name></author>
	</entry>
</feed>