<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>https://iks.bhu.edu.in/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Sbg_13.7_scanand</id>
	<title>Sbg 13.7 scanand - Revision history</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://iks.bhu.edu.in/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Sbg_13.7_scanand"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://iks.bhu.edu.in/index.php?title=Sbg_13.7_scanand&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-26T15:58:27Z</updated>
	<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.3</generator>
	<entry>
		<id>https://iks.bhu.edu.in/index.php?title=Sbg_13.7_scanand&amp;diff=16194&amp;oldid=prev</id>
		<title>imported&gt;Vij: Added {content_identifier} content</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://iks.bhu.edu.in/index.php?title=Sbg_13.7_scanand&amp;diff=16194&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-04T08:21:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Added {content_identifier} content&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;New page&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;Sanskrit Commentary By Sri Anandgiri&lt;br /&gt;
।।13.7।।ननूक्ते क्षेत्रे क्षेत्रज्ञो वक्तव्यस्तं हित्वा किमित्यन्यदुच्यते तत्राह --&lt;br /&gt;
क्षेत्रज्ञ इति।&lt;br /&gt;
अनादिमदित्यादिना वक्ष्यमाणविशेषणं क्षेत्रज्ञं स्वयमेव भगवान्विवक्षितविशेषणसहितं ज्ञेयं यत्तदित्यादिना वक्ष्यतीति संबन्धः। किमिति क्षेत्रज्ञो वक्ष्यते तत्राह --&lt;br /&gt;
यस्येति।&lt;br /&gt;
ज्ञेयं यत्तदित्यतः प्राक्तनग्रन्थस्य तात्पर्यमाह --&lt;br /&gt;
अधुनेति।&lt;br /&gt;
अमानित्वादिलक्षणं विदधातीत्युत्तरत्र संबन्धः। ज्ञानसाधनसमुदायबोधनं कुत्रोपयुज्यते तत्राह --&lt;br /&gt;
यस्मिन्निति&lt;br /&gt;
।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
योग्यमधिकृतमेव विवृणोति --&lt;br /&gt;
यत्पर इति।&lt;br /&gt;
एतज्ज्ञानमिति वचनात्कथमिदं ज्ञानसाधनमित्याशङ्क्याह --&lt;br /&gt;
तमिति।&lt;br /&gt;
तद्विधानस्य वक्तृद्वारा दार्ढ्यं सूचयति --&lt;br /&gt;
भगवानिति।&lt;br /&gt;
अमानित्वादिनिष्ठस्यान्तर्धियो ज्ञानमिति,नियमार्थमाह --&lt;br /&gt;
अमानित्वमिति।&lt;br /&gt;
मानस्तिरोहितोऽवलेपः। स चात्मन्युत्कर्षारोपहेतुः सोऽस्येति मानी न मान्यमानी तस्य भावोऽमानित्वमिति व्याकरोति --&lt;br /&gt;
अमानित्वमित्यादिना।&lt;br /&gt;
प्रतियोगिमुखेनादम्भित्वं विवृणोति --&lt;br /&gt;
अदम्भित्वमिति।&lt;br /&gt;
वाङ्मनोदेहैरपीडनं प्राणिनामहिंसनम्? तदेवाहिंसेत्याह --&lt;br /&gt;
अहिंसेति।&lt;br /&gt;
परापराधस्य चित्तविकारकारणस्य प्राप्तावेवाविकृतचित्तत्वेनापकारसहिष्णुत्वं क्षान्तिरित्याह --&lt;br /&gt;
क्षान्तिरिति।&lt;br /&gt;
अवक्रत्वमकौटिल्यं यथाहृदयव्यवहारः सदैकरूपप्रवृत्तिनिमित्तत्वं चेत्यर्थः।उपनीय तु यः शिष्यम् इत्यादिनोक्तमाचार्यं व्यवच्छिनत्ति --&lt;br /&gt;
मोक्षेति।&lt;br /&gt;
शुश्रूषादीत्यादिपदं नमस्कारादिविषयम्। बाह्यमाभ्यन्तरं च द्विप्रकारं शौचं क्रमेण विभजते --,&lt;br /&gt;
शौचमित्यादिना।&lt;br /&gt;
मनसो रागादिमलानामिति संबन्धः। तापनयोपायमुपदिशति --&lt;br /&gt;
प्रतिपक्षेति।&lt;br /&gt;
रागादिप्रतिकूलस्य भावनाविषयेषु दोषदृष्ट्या वृत्तिस्तयेति यावत्। स्थिरभावमेव विशदयति --&lt;br /&gt;
मोक्षेति।&lt;br /&gt;
आत्मनो नित्यसिद्धस्यानाधेयातिशयस्य कुतो विनिग्रहस्तत्राह --&lt;br /&gt;
आत्मन इति।&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>imported&gt;Vij</name></author>
	</entry>
</feed>